Jihočeský kraj - oficiální server provozovaný Krajským úřadem

Textová verze stránek

Navigace - nejvy‘‘í úroveň - výběr sekce

Pomocná navigace

Hlavní formy náhradní rodinné péče

Navigace - třetí úroveň - výběr části rubriky

1) Osvojení

2) Mezinárodní osvojení

3) Pěstounská péče

4) Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)

5) Poručenství

6) Hostitelská péče


 

1) Osvojení

Právní vymezení nacházíme v §§ 794 - 845 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Souhlas s osvojením

Do 31. 12. 2013 platilo, že souhlas s osvojením mohou dát biologičtí rodiče nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození dítěte a tudíž, pokud dítě bylo zdravé, mohlo být už v tomto věku předáno do předadopční péče budoucím osvojitelům. O předadopční péči rozhodoval obecní úřad obce s rozšeřenou působností a od právní moci tohoto rozhodnutí se už budoucí osvojitelé nemuseli obávat odvolatelnosti souhlasu biologických rodičů.

Od 1. 1. 2014 může dát biologický otec souhlas s osvojením hned po narození dítěte, matka až po šesti týdnech věku dítěte. Ale oba dva mohou další 3 měsíce po udělení tohoto souhlasu svůj souhlas s osvojením odvolat. Po uplynutí této lhůty se výkon práv a povinností biologických rodičů vyplývající z rodičovské odpovědnosti pozastavuje (poručníkem dítěte se automaticky stává OÚ obce s rozšířenou působností).

Souhlas s osvojením může dát rodič dítěte starší 16 let.
Souhlas s osvojením má účinnost šest let ode dne, kdy byl dán.

Odvolání souhlasu s osvojením

Zároveň ale zákon stanoví podmínky odvolání souhlasu i po třech měsících, kdy byl dán. A to buď, pokud dítě ještě nebylo předáno do péče osvojitele před osvojením nebo proto, že soud rozhodl, že je v zájmu dítěte, aby bylo se svými rodiči a aby dítě bylo vydáno tím, komu bylo svěřeno zpět do péče rodičů.

Prakticky až do právní moci rozsudku o osvojení může být dítě na základě rozhodnutí soudu vráceno zpět do biologické rodiny. Na druhou stranu je nutné říci, že sice to možné bude, ale biologičtí rodiče musí zdůvodnit odvolání svého souhlasu a dokázat, že mají podmínky pro péči o dítě.

Souhlas s osvojením (případně odvolání tohoto souhlasu) mohou udělit biologičtí rodiče ústně do protokolu jedině před soudem (jakýmkoliv).

 

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba

Souhlasu rodiče osvojovaného dítěte není k osvojení třeba v určitých zákonem stanovených případech. Potom souhlas s osvojením dává poručník, případně opatrovník dítěte. Rovněž tady platí, že nejdříve se hledá, zda někdo z blízkých příbuzných by byl schopný si vzít dítě do péče. Situace, kdy k osvojení dítěte není třeba souhlasu rodičů, jsou tyto:

  1. rodiče byli zbaveni rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas s osvojením (opět novinka pouhé zbavení rodičovské odpovědnosti nestačí)
  2. rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout
  3. rodič se zdržuje na neznámém místě a toto místo se nepodaří soudu ani jinému orgánu veřejné moci zjistit
  4. rodič o dítě zjevně nemá zájem (minimálně 3 měsíce u hrubého porušení povinností rodiče; pokud se nejedná o hrubé porušení rodičovské povinnosti je třeba nejdříve rodiče poučit o důsledcích svého chování, od tohoto poučení se počítají tři měsíce a teprve poté, je možné počítat další 3 měsíce, kdy se rodič o dítě nezajímá).

Pokud budoucímu osvojiteli bude svěřeno soudem dítě do péče před osvojením a v době do právní moci rozsudku soudu o osvojení se ozvou příbuzní dítěte, opět mají přednost před osvojiteli a soud se jejich návrhem na svěření dítěte do péče musí zabývat. Rovněž biologičtí rodiče mohou do právní moci rozsudku o osvojení podat soudu návrh, aby zrušil své rozhodnutí, že není třeba jejich souhlasu o osvojení (ve smyslu, že měli důvody se o dítě nezajímat, ale už se zajímají a chtějí se o dítě starat).

 

Péče před udělením souhlasu s osvojením

Zároveň zákon stanoví, že je možné, pokud s tím budoucí osvojitelé souhlasí, předat jim dítě hned po udělení souhlasu biologických rodičů s osvojením (tj. nejdříve po 6 týdnech od narození dítěte) nebo dokonce pokud s tím souhlasí rodiče dítěte a pokud to umožňuje jeho zdravotní stav ihned po narození dítěte. Budoucí osvojitelé by si měli být ale vědomi, že jsou „pouhými" pečovateli o dítě, kdy zákonnými zástupci jsou nadále biologičtí rodiče se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají a až po třech měsících od udělení souhlasu, bude rodičovská odpovědnost biologických rodičů pozastavena a dítěti bude určen poručník. O předání dítěte do péče budoucím osvojitelům rozhodne soud.

Budoucí osvojitelé sice na jedné straně budou moci pečovat o dítě od nejútlejšího věku a zároveň budou na „prvním" místě před ostatním zájemci o osvojení, na druhou stranu budou vystaveni riziku, že se bude jednat o péči dočasnou, protože biologičtí rodiče svůj souhlas s osvojením odvolají (nebo ho v případě dítěte mladšího 6 týdnů matka vůbec nedá) či se přihlásí někdo z příbuzných, který projeví zájem o svěření dítěte do péče. Je tedy možné, že z péče budoucích osvojitelů přejde dítě zpět do péče rodičů, případně ústavu či neústavního zařízení z důvodu, že se změnily podmínky na straně rodičů dítěte. Zároveň je třeba dodat, že biologičtí rodiče budou minimálně do udělení souhlasu s osvojením účastníky řízení a budou znát přinejmenším adresu osvojitelů.

Budoucí osvojitelé sice na jedné straně mohou takto pečovat o dítě od nejútlejšího věku a zároveň budou na „prvním" místě před ostatním zájemci o osvojení, na druhou stranu jsou vystaveni riziku, že se bude jednat o péči dočasnou, protože biologická matka v případě dítěte mladšího 6 týdnů slíbený souhlas vůbec nemusí dát či se přihlásí někdo z příbuzných, který projeví zájem o svěření dítěte do péče. Je tedy možné, že z péče budoucích osvojitelů přejde dítě zpět do péče rodičů, případně ústavu či neústavního zařízení z důvodu, že se změnily podmínky na straně rodičů dítěte nebo dítě nebude možné osvojit a bude svěřeno do pěstounské péče. Zároveň je třeba dodat, že biologičtí rodiče jsou v tomto případě účastníky řízení a budou znát přinejmenším adresu osvojitelů.

Soud by tedy měl v těchto případech svěřovat dítě do péče budoucím osvojitelům jen v těch případech, kdy je velká pravděpodobnost, že rodiče dají souhlas s osvojením či se o dítě nebudou zajímat (např. matka uteče z porodnice a před tím se jasně vyjádří, že dítě nechce a otec není uveden v rodném listě).

 

Péče budoucích osvojitelů a péče před osvojením

Do 31. 12. 2013 rozhodovaly o svěření dítěte do předadopční péče obecní úřady obce s rozšířenou působností. Od 1. 1. 2014 rozhoduje o svěření dítěte do péče před osvojením soud. Rychlost soudního rozhodnutí je různorodá (průměrně 1-2 měsíce). Budoucí náhradní rodiče by měli být připraveni na větší počet návštěv dítěte v ústavním zařízení či u pěstounů na přechodnou dobu před jeho svěřením do jejich péče.

Péče před osvojením trvá minimálně 6 měsíců. Dítě je v péči budoucích osvojitelů na jejich náklad. Po tuto dobu již biologický rodič nemá k dítěti vyživovací povinnost. Soud nemůže rozhodnout o osvojení před uplynutím 6 měsíců, návrh na osvojení ale již v této době lze k soudu podat.

 

Osvojení

Nelze o osvojení rozhodnout, pokud někdo z blízkých příbuzných dítěte podá návrh na svěření dítěte do péče. Musí se počkat na výsledek tohoto soudního řízení. To stejné platí, pokud muž, který tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte, podá návrh na určení otcovství.

Soud má v rámci řízení o osvojení povinnost znovu vyslechnout biologické rodiče, i když nejsou účastníky řízení a to z důvodu, zda se na jejich souhlasu s osvojením nic nezměnilo, případně zda k němu nebyli nějakým způsobem donuceni (neplatí, pokud rodič se zdržuje na neznámém místě; rodič byl zbaven rodičovské odpovědnosti a práva dát souhlas s osvojením; svéprávnost rodiče byla ve věci udělení souhlasu k osvojení omezena; rodič není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout).

Bude záležet na konkrétním soudci jakým způsobem a v jaké fázi řízení o osvojení biologické rodiče vyslechne.

 

Dohled na úspěšností osvojení

Soud může i bez návrhu nařídit nad osvojencem a osvojitelem po dobu, kterou sám určí, dohled. Ten bude vykonávat sociální pracovník orgánu SPOD obecního úřadu. Je na soudu, kdy vyhodnotí, že je dohled potřebný či naopak zbytečný. Není to myšleno jako sankční opatření. Dohled má být uskutečňován zejména proto, aby tam, kde je třeba osvojiteli a osvojenci poskytnout radu nebo pomoc, se tak stalo operativně a řádně.

 

Utajení osvojení

Osvojitel nebo osvojenec může navrhnout, aby soud rozhodl, že osvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu dítěte. To obdobně platí i pro utajení pokrevního rodiče a jeho souhlasu k osvojení. Přesto může soud rozhodnout o odtajnění, odůvodňuje-li to velmi závažná situace ohrožující osvojené dítě na životě nebo na zdraví.

 

Nezrušitelnost osvojení

Dříve byly dva druhy osvojení - zrušitelné (kdy dítě mohlo být celý život zrušitelně osvojeno) a nezrušitelné (bylo možné u dětí starších jednoho roku). NOZ hovoří o zrušitelném osvojení, které automaticky (aniž by musel proběhnout soud) přechází po 3 letech od rozhodnutí soudu o osvojení do nezrušitelné podoby. Pokud je to v zájmu dítěte, může soud na návrh osvojitele rozhodnout o nezrušitelnosti osvojení i dříve než po uplynutí tří let.

 

zpět na začátek

 

2) Osvojení dětí do ciziny a z ciziny, tj. mezinárodní osvojení

Osvojení dětí do ciziny a z ciziny je v České republice možné od 1. 6. 2000, kdy vstoupila v platnost Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého. Tento mezinárodní dokument spolu ze zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, umožňuje osvojení dětí z ciziny a do ciziny v případech, kdy se pro dítě nepodaří najít rodinu v zemi jeho původu. Takto je možné realizovat mezinárodní osvojení pouze mezi státy, které se staly smluvními státy této Úmluvy.

Haagská úmluva jasně stanovuje pravidla i postup příslušných orgánů při realizaci osvojení do ciziny a z ciziny. Podle uvedené Úmluvy je každý smluvní stát povinen určit si na svém území jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do zahraničí odpovědný. U nás tuto funkci zprostředkovatele plní Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně. Jeho úkolem je mimo jiné spolupracovat s orgány nebo jinými subjekty, které jsou obdobnou činností pověřeny v cizině. Úřad také zajišťuje informace o tom, do jaké rodiny dítě v cizině půjde s možností dodatečného získání informací o rodinném prostředí dítěte, které už u budoucích osvojitelů žije. Zprostředkování osvojení do ciziny je v souladu s uvedenou Úmluvou garantováno státem.

Touto cestou tak našly děti z České republiky nový domov např. v Dánsku, Francii, Německu atd. A počet žadatelů z ciziny stále přibývá...


zpět na začátek

 

3) Pěstounská péče

Pěstounská péče je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v §§ 958 - 970; v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších právních předpisů (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, dávky pěstounské péče) a v právních předpisech o sociálním zabezpečení (nemocenské a důchodové pojištění pěstounů).

Do pěstounské péče se svěřují děti, jejichž výchova není u rodičů zajištěna a zájem dítěte takové svěření vyžaduje. Je to druh státem garantované a kontrolované formy náhradní rodinné péče. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů. Je-li dítě svěřeno do pěstounské péče ve věku, kdy je schopno posoudit její obsah, má být zjištěno také jeho vyjádření.
Svazek pěstounů s dítětem je podstatně volnější, než je tomu při osvojení. Pěstounskou péčí nevzniká příbuzenský vztah dítěte s pěstouny a jejich příbuznými. Nejsou sice podloženy právními normami, přesto se tyto vztahy obvykle neformálně vytvářejí a udržují.

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu. Ten je taky oprávněn stanovit pěstounům povinnost podávat soudu pravidelné zprávy o výkonu pěstounské péče. Osoba pěstouna musí poskytovat záruku řádné výchovy dítěte. Pěstoun je povinen a oprávněn o dítě osobně pečovat a při výchově dítěte vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. Má povinnost informovat rodiče dítěte o jeho podstatných záležitostech. Vyžadují-li to okolnosti, stanoví další povinnosti a práva pěstouna soud.

Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými. Má povinnost udržovat styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak. V komunikaci se zákonnými zástupci dítěte pomáhají pěstounům sociální pracovnice příslušného obecního úřadu a především pracovníci doprovázející organizace pěstounů.

Pěstoun nemá vyživovací povinnost k dítěti. Ta u dětí svěřeným do pěstounské péče náleží nadále rodičům nebo jiným osobám povinným výživou k dítěti, které určí soud.

Dítěti v pěstounské péči náleží podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a pěstounovi za výkon pěstounské péče měsíční odměna za každé svěřené dítě. Vedle těchto dvou dávek se pěstounům poskytuje podle tohoto zákona též příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla (při péči o nejméně 3 děti) a příspěvek při ukončení pěstounské péče. Pěstounská péče zaniká dosažením zletilosti dítěte, tj. v 18 letech. Může být ovšem také z důležitých důvodů rozhodnutím soudu zrušena. Pěstounská péče je zrušena vždy, jestliže o to požádá pěstoun.

Do 30 dnů od rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče má pěstoun za povinnost uzavřít tzv. „Dohodu o výkonu pěstounské péče". Tuto možnost má buď:

a) s obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušného podle jeho trvalého bydliště,
b) s krajským úřadem,
c) s jakýmkoliv obecním úřadem obce s rozšířenou působností,
d) s neziskovou organizací, která má tzv. pověření pro výkon pěstounské péče.

Pokud pěstoun uzavře dohodu s někým jiným než s obecním úřadem obce s rozšířenou působností /viz písm. a)/, musí být dohoda uzavřená se subjekty podle písmena b) - d) tímto obecním úřadem schválena. Dohoda představuje určitou pomoc ze strany státu a také stanovuje pěstounovi určitá práva a povinnosti (např. povinnost účastnit se 24 hodin vzdělávání/1 rok; právo na pomoc při kontaktu s biologickou rodinou; pomoc zajištění určité výpomoci v hlídání dítěte v NRP dle podmínek stanovených zákonem atd.; povinnost umožnit pracovníkovi doprovázející organizace 1x za 2 měsíce navštívit dítě v PP a pěstounskou rodinu atd.). Pěstoun může vypovědět dohodu kdykoliv bez udání důvodů, ale musí ji uzavřít s nějakým jiným subjektem.

Kromě pracovníka doprovázející organizace navštíví dítě a PP rodinu 1x za 6 měsíců sociální pracovník orgánu sociálně-právní ochrany dětí městského úřadu podle trvalého bydliště dítěte.

Tzv. „doprovázení" náhradních rodin pracovníky doprovázejících a městských úřadů je důležité zejména z důvodu specifických potřeb dětí v NRP.

Přehled subjektů, které mají pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a k uzavírání „Dohod o výkonu PP" naleznete na:
http://www.kraj-jihocesky.cz/2111/doprovazejici_organizace_na_zaklade_povereni_k_vykonu_spod.htm


zpět na začátek

 

4) Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)

Institut pěstounské péče na přechodnou dobu (PPPD) umožňuje, aby dítě mohlo vyrůstat v náhradním rodinném prostředí u proškolených pěstounů a bylo mu zabezpečeno právo na rodinný život podle Úmluvy o právech dítěte (čl. 20, 21) a v souladu s principy a cíli Národní strategie ochrany práv dětí. Jedná se o jednu z forem náhradní rodinné péče, pro kterou je vytvořena evidence pěstounů. Dítě do PPPD svěřuje soud na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Dítě je svěřeno do péče pěstounů na přechodnou dobu maximálně na jeden rok. Dítě z PPD odchází často zpět do své biologické rodiny či do rodiny náhradní (osvojení, pěstounská péče). Všichni odborníci NRP se snaží, aby se dítě neumisťovalo z PPD do ústavního zařízení.

Přechodnou dobou se rozumí:

  • doba, po kterou rodič ze závažných důvodů nemůže dítě vychovávat (např. ze zdravotních nebo sociálních důvodů, hospitalizace, pobyt rodiče ve výkonu trestu odnětí svobody apod.),
  • doba, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením,
  • nebo doba, do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že není třeba souhlasu rodiče s osvojením.

Pěstounská péče na přechodnou dobu by měla být využívána v případech, kdy:

  • rodiče po určitou dobu nemohou pečovat o dítě, ale je zde perspektiva návratu do vlastní rodiny,
  • pro dítě se hledá dlouhodobější řešení jeho situace - dlouhodobá pěstounská péče nebo osvojení.

Od pěstounů se tedy očekává zejména schopnost spolupracovat s rodiči dítěte, při předávání dítěte pak také s trvalou náhradní (osvojitelskou či pěstounskou) rodinou.

a) Posuzování žadatelů o PPPD

Proces posuzování žadatelů probíhá obdobně jako posuzování žadatelů o jiné formy náhradní rodinné péče. Je třeba posuzovat celý rodinný systém, zaměřit se nejen na dospělé, ale i na děti, které v rodině žijí a zajistit i jim přiměřenou přípravu.

Zájemci prochází odborným posuzováním, podrobným psychologickým posouzením, zdravotním posouzením. Poté mohou být zařazeni do kurzu přípravy.

Na osobu poskytující PPPD je nahlíženo jako na profesionála vykonávajícího specifickou činnost v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti. Očekává se, že dítěti poskytnou stabilní a láskyplné prostředí po dobu několika týdnů až měsíců, jejich péče by měla dětem pomoci začít se vyrovnávat s traumaty a ztrátami z minulosti a připravit je na přechod do trvalé péče. Aby mohli zájemci být zařazeni do evidence pěstounů, mají splňovat kromě kriterií stanovených zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (§ 27 odst. 1 a 2) také další specifická kriteria:

  • Rodinná situace
    Zájemce žije ve stabilním svazku min. 5 let. Zájemcem může být i osoba, která nehledá partnerský vztah, přijímá své postavení a je smířená s tím, že nemá partnera a má širší vztahovou síť z důvodu např. její zdravotní indispozice postarat se o dítě.
    Zájemce má uspokojené vlastní rodičovské potřeby, má vlastní zkušenosti s výchovou dětí.
    Děti v rodině nesmí být přijetím dítěte ohroženy, měly by být schopny rozumět a přijmout smysl PPPD. Děti v rodině mají vytvořený bezpečný a pevný vztah ke svým rodičům. Mezi dětmi, které v rodině trvale vyrůstají, a těmi, které budou přicházet do PPPD je dostatečný věkový rozdíl (min. cca 8-10 let).
  • Životní zabezpečení a bydlení
    Bytové podmínky umožňují vytvoření dostatečného prostoru pro přijímané dítě a zajišťují mu přiměřené soukromí. Je vhodné, aby dítě v PPD mělo svůj vlastní samostatný pokoj. Pěstoun se dítěti věnuje na celý úvazek.
    Socioeknomická úroveň rodiny je stabilní, bez závažných finančních problémů (bez soudně nařízené exekuce či výrazného zadlužení), které by mohly vlastní výkon PPPD znesnadnit či vážně oslabit.
  • Osobnostní charakteristiky a zdravotní stav
    Osobní zralost.
    Dobrý zdravotní stav, který umožňuje celodenní péči o dítě s běžnými potřebami.
    Trestní bezúhonnost.
  • Od pěstounů se očekává, že:
    - jsou připraveni spolupracovat v rámci své domácnosti a rodiny s dalšími odborníky - dle nastavených pravidel a potřeb dítěte;
    - jsou připraveni se průběžně vzdělávat;
    - chápou důležitost udržování kontaktu mezi dětmi a jejich původní rodinou, respektují a podporují pozitivní vztahy, rozvíjí identitu dítěte;
    - jsou připraveni děti předat zpět do vlastní rodiny či rodiny jiné náhradní.

b) Finanční zabezpečení PPPD

Pěstouni na přechodnou pobírají od okamžiku zařazení do evidence odměnu pěstouna a v případě svěření dítěte do péče na přechodnou dobu další pěstounské dávky podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V případě péče o dítě mladší 3 resp. 4 let, náleží za splnění dalších podmínek podle zákona č. 117/1995 Sb., rovněž rodičovský příspěvek. Pěstounům mohou vznikat nároky i na další dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné).

zpět na začátek

 

5) Poručenství

Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka. Poručník má vůči dítěti všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak. Poručník odpovídá za řádné plnění své funkce a podléhá stálému dozoru soudu. Každé rozhodnutí poručníka nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

Občanský zákoník dále upřesňuje osobu, která je v konkrétním případě ustanovována za poručníka. Přednost se dává zásadně osobě fyzické, a to v první řadě tomu, koho doporučili rodiče (nesmí to být ale v rozporu se zájmem dítěte). Nebyl-li nikdo takto doporučen, soud ustanoví někoho z příbuzných, anebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině. Dále se výběr vhodné osoby může provést z evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči. Přičemž poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manželé. Až tehdy, nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Osobní péče o dítě sice není nutnou součástí institutu poručenství (dítě např. může mít nařízenou ústavní výchovu nebo být v pěstounské péči apod.). Pokud však poručník péči o dítě osobně vykonává, považuje se z důvodu vyplácení dávek za pěstouna a má tak nárok na stejné hmotné zabezpečení, jako by šlo o pěstounskou péči.

Poručenství zaniká ze zákona, jakmile poručenec dosáhne zletilosti. Není tu třeba zvláštního rozhodnutí soudu.

Kdybychom na závěr porovnali institut poručenství z hlediska práv a povinností poručníka ve vztahu k ostatním druhům náhradní rodinné výchovy, tak poručenství je zjednodušeně o něco „nadřazeno" pěstounské péči, kdy poručník na rozdíl od pěstouna je v roli „zákonného zástupce" dítěte. To sebou nese i výhody vyloučení možného rizika zásahů biologického rodiče dítěte. Poručník však nedosahuje postavení osvojitele. Zatímco při rozhodování o podstatných záležitostech dítěte pěstoun žádá o souhlas biologického rodiče, poručník soud, tak osvojitel rozhoduje sám a nepotřebuje svolení nikoho jiného.

Pokud poručník o dítě osobně pečuje rovněž i on uzavírá tzv. Dohodu o výkonu pěstounské péče (více viz pěstounská péče) a rovněž v tomto případě navštěvuje dítě v rodině v pravidelných intervalech sociální pracovnice oddělení SPOD městského úřadu a klíčová pracovnice doprovázející organizace (více viz výše).

zpět na začátek

 

6) „Hostitelská péče"

Hostitelská péče (nebo taky se užívá název zástupná péče) je zvláštní forma pěstounské péče, kdy děti z dětských domovů jezdí na návštěvy (víkendy, prázdniny) do rodin. Tyto návštěvy umožňují dětem, které z nějakého důvodu nemůžou do náhradní rodinné péče nebo se jim NRP rodina nepodařila nalézt (ve většině případů jsou to děti staršího věku, které nejsou právně volné a udržují kontakt se svými biologickými rodiči), aby navázaly nové přátelské vztahy a podívaly se do fungujících rodin.

Hostitelská péče je vhodná pouze pro některé děti, a to především děti školního věku, které dokážou pochopit, že se bude jednat pouze o dočasné pobyty. Toto si musí rovněž uvědomit rodiny, které nabízejí tuto formu pomoci.

Přímo pojem „hostitelská péče" není zákonem upraven. Děti jsou do rodin pouštěny ředitelem dětského domova na základě souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle trvalého bydliště dítěte (ten také může provést sociální šetření, kam má být dítě propuštěno či požadovat před vydáním souhlasu další podklady např. psychologické vyšetření zájemců o hostitelskou péči). Pokud je místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodiny či fyzické osoby, kam má jít dítě na návštěvu, může obecní úřad vydat písemný souhlas až po vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle trvalého bydliště rodiny či fyz. osoby.

zpět na začátek

Creative Commons       Copyright (C) 2017 Jihočeský kraj        Mapa webu        Prohlášení o přístupnosti stránek               Kontaktujte webmastera        Úvodní stránka       
Zákazky na profilu zadavatele Jihočeský kraj
neveřejný portál kraje
youtube kanál
profil kraje na facebooku