Text na řeč

Hygienici v Jihočeském kraji již evidují první případy klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy

Ve stínu onemocnění COVID-19 poněkud ustoupila do pozadí další sezónní zdravotní rizika. To ale neznamená, že neexistují a že se jim odborníci nevěnují. Vedle onemocnění salmonelózou, kterých je k dnešnímu dni hlášeno v kraji 143 případů (vloni ve srovnatelném období 129) a kampylobakteriózy, jíž hygienici v kraji evidují již 248 případů (vloni 234) jsou to především pro jižní Čechy typická infekční onemocnění, přenášená klíšťaty. 

„V minulých dnech zaznamenali na Českokrumlovsku první prokázaný případ klíšťové encefalitidy, která je onemocněním virového původu s přírodní ohniskovostí. Druhý pacient byl dnes hospitalizován na infekčním oddělení českobudějovické nemocnice. K dnešnímu dni evidujeme v kraji i 28 případů lymeské boreliózy. To je bakteriální onemocnění, s nímž je možné setkat se prakticky všude, kde se vyskytují klíšťata. Je zhruba pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože pozitivitu na přítomnost borrelií vykazuje asi deset procent populace klíšťat. Letos zatím hlásí nejvyšší výskyt Jindřichohradecko, kde je k dnešku polovina všech prokázaných případů v kraji, tedy čtrnáct, Táborsko má pět případů,“ uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje doc. Kvetoslava Kotrbová.

Vloni onemocnělo v ČR klíšťovou encefalitidou podle EPIDATu Státního zdravotního ústavu 774 a boreliózou 4 105 osob. Jižní Čechy vykázaly vloni 99 potvrzených případů encefalitidy a 431 případů boreliózy, předloni to bylo 121, respektive 473 případy. Zatímco u klíšťové encefalitidy je výskyt onemocnění více rozprostřen po celém území kraje a nejméně případů dlouhodobě vykazuje Písecko a Táborsko, u boreliózy evidují hygienici v posledních letech nejvyšší výskyt především na Českobudějovicku, Jindřichohradecku a Českokrumlovsku. Nejklidnější bylo opět Písecko.

„Proti lymeské borelióze neexistuje v evropských podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky. Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy, která je virové onemocnění a jejíž následky mohou být fatální, je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat, tedy na jaře. Platí ale, že nejvíce nás ochrání, když se budeme přisátí klíštěte při pohybu v přírodě aktivně bránit a dokážeme ho odradit správným oblečením a použitím repelentů, nebo ho alespoň dokážeme včas odhalit. Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny,“ doplňuje Kvetoslava Kotrbová.   

„Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů. Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji. U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí.  U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba. U boreliózy může být symptomem prvního stádia typická červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí. Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí. Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému a i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh,“ shrnuje medicínské projevy klíšťaty nejčastěji přenášených onemocnění primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Aleš Chrdle.     

Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách. V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí v posledních letech nárůst počtu případů na Prachaticku nebo Českokrumlovsku. Hygienici evidují první případy onemocnění v březnu či dubnu, první vrchol přichází v tzv. jarně-letních měsících, tedy v květnu, červnu, a druhá vlna pak v tzv. letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se objevují běžně v říjnu i později.
Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra. Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně mj. Český hydrometeorologický ústav a informace k onemocnění a prevenci Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice.