Text na řeč

Lidé v Jihočeském kraji odevzdali vloni k recyklaci 95 tun baterií

Lidé v Jihočeském kraji vytřídili a k recyklaci vloni předali 95,1 tuny baterií. Podle statistik neziskové společnosti ECOBAT, která v Česku zajišťuje zpětný odběr baterií, každý obyvatel kraje vytřídil v průměru 148 gramů baterií. 

Nejvíce baterií lidé odevzdali do sběrných nádob v obchodech (37 % z celkového množství). Potěšující je nárůst sběru ve městech a obcích, kde se vytřídilo 29 % z celkového množství v kraji vybraných baterií. Lidé zde k třídění mohou využívat červené venkovní kontejnery, sběrné nádoby na městských a obecních úřadech a ve sběrných dvorech. Za pozornost stojí i množství baterií odevzdaných ve školách zapojených do programu Recyklohraní aneb Ukliďme si svět. Školáci, studenti a pedagogové v nich vytřídili 10,3 tuny baterií a na celkových výsledcích kraje se podíleli z 11 %. 

„Radost nám dělá zejména sběr baterií ve městech a obcích a také ve školách. Meziročně zde sběr narostl o 6 % v případě měst a obcí, a dokonce o 28 % v případě škol,“ říká Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT.

V celé České republice bylo v loňském roce k recyklaci odevzdáno celkem 1 696 tun baterií, což představuje 46 % baterií dodaných na trh. Mezi kraji jsou ve sběru baterií velké rozdíly. 

Pokud bychom výsledky přepočetli na počet obyvatel, průměrný Čech by v roce 2019 vytřídil 159 gramů baterií. Nejlepší kraje odevzdaly v přepočtu na obyvatele přes 250 gramů. Kraj Vysočina s 271 gramy vybraných baterií vystřídal v čele tabulky dosavadního lídra Jihomoravský kraj. Ten skončil s 261 gramy druhý. Třetí bylo Hl. m. Praha s 212 gramy. Na opačném konci je Moravskoslezský kraj se 70 gramy a Karlovarský kraj s 72 gramy. 

Trendy a zajímavosti 

Z hlediska prodeje baterií je mírným překvapením stagnace poměru využívání akumulátorů vs. jednorázových alkalických baterií. Trendy z minulých let přitom naznačovaly, že motivace využívat více akumulátory, tedy nabíjecí baterie, bude u spotřebitelů narůstat. 

Preferovanými vlastnostmi baterií jsou stále více malé rozměry a dlouhá životnost. Příkladem jsou knoflíkové baterie, které se využívají například pro hodinky, hračky, kalkulačky a další elektroniku. 

Bezpečnost a efektivní recyklace – velké výzvy u lithiových baterií 

Jednoznačně největším tématem u baterií je v současnosti razantní nárůst využívání lithiových baterií. S rozvojem e-mobility se na trhu uplatňují nové typy baterií a akumulátorů. Především lithium-iontové, lithium-polymerové a primární baterie s obsahem kovového lithia, které se vyznačuje mimořádnou reaktivitou při styku s kyslíkem. „Lithiové baterie začínají dominovat a s rozvojem elektro-mobility se začneme setkávat s těmito nepříliš bezpečnými výrobky třeba v tunelech nebo podzemních garážích. Legislativní regulace této problematiky je v nedohlednu, a proto nám nezbývá v následujících letech nic jiného než postavit protipožární opatření jako nejvyšší prioritu při sběru a recyklaci použitých baterií,“ dodává k tomu Petr Kratochvíl z ECOBATu a dodává: „Další velkou výzvu vidím v recyklaci lithiových baterií, která je zatím velmi neefektivní, jak z hlediska ekonomiky, tak i kvality recyklací získaných druhotných surovin.“

Má to smysl! Ze 100 kg baterií získáme 65 kg surovin

Díky recyklaci získáme ze 100 kg použitých baterií 65 kg kovonosných surovin, z kterých je možné vyrobit nové produkty, včetně baterií. Čím více se tedy použitých baterií se dostane do recyklačního procesu, tím méně přírodních zdrojů je nutno vytěžit. Zdraví nebezpečné materiály, které mnohé baterie obsahují, se podaří prostřednictvím recyklace zachytit. Z jedné tuny baterií lze přitom znovu získat až 167 kg oceli, 210 kg zinku, 205 kg manganu a přibližně 15 kg niklu a mědi. Využitelnost takto získaných kovů je velmi široká od výroby turbín, kovových konstrukcí, akumulátorů, elektrických vodičů a chladičů, střešních okapů, popelnic, autobaterií, nástrojové oceli, dobíjecích i běžných baterií, sklokeramických varných desek, až po příbory, CD/DVD disky, mince, kosmetiku nebo šperky.