Střet zájmů
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, stanoví omezení výkonu některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost vybraných veřejných funkcí s jinými funkcemi (§ 4 až 6 zákona o střetu zájmů) a upravuje povinnost podávat různé druhy oznámení, která mají evidenčnímu a kontrolnímu orgánu sloužit primárně ke zjištění skutečností nasvědčujících existenci střetu zájmů (§ 7 až 12 zákona o střetu zájmů).
Kdo je veřejný funkcionář
Definice veřejného funkcionáře je obsažena ve výčtu v § 2 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů.
V podmínkách Jihočeského kraje a obcí na jeho území se dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů jedná o
- člena zastupitelstva kraje, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
- člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo
- starosta obce, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem nebo obce s rozšířenou působností, nebo členové rady obce s rozšířenou působností, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.
Veřejným funkcionářem je mimo jiné dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů dále
- člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
- vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
- vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu či do krajského úřadu,
a to za podmínky, jestliže v rámci výkonu činnosti (veřejné funkce) zároveň splňuje některou z následujících podmínek (§ 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů):
- je oprávněna nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,
- bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,
- rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo
- podílí se na vedení trestního stíhání.
Povinnosti veřejného funkcionáře
Veřejný funkcionář má zejména povinnost upřednostňovat veřejný zájem před zájmy osobními včetně zákazu ohrozit veřejný zájem (§ 3 zákona o střetu zájmů).
Veřejný funkcionář povinen se zdržet každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely zákona o střetu zájmů rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře anebo právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.
Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.
Oznámení, která podává veřejný funkcionář
Veřejný funkcionář je povinen podávat oznámení o:
- osobním zájmu (V průběhu jednání orgánu územního samosprávného celku, oznámí veřejný funkcionář svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci, by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem, nejpozději však předtím, než orgán přistoupí k hlasování podle § 8 zákona),
- jiných vykonávaných činnostech, formou čestného prohlášení, podle § 9 zákona,
- majetku, který vlastní ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce, formou čestného prohlášení, podle § 10 zákona,
- příjmech, darech a závazcích, formou čestného prohlášení, podle § 11 zákona.
Lhůty pro podání oznámení
Oznámení o jiných vykonávaných činnostech, o majetku a o příjmech, darech a závazcích se podává při nástupu do funkce (tzv. vstupní), průběžně vždy k 30.06. následujícího roku (tzv. průběžné) a při ukončení výkonu funkce (tzv. výstupní).
Vstupní a výstupní oznámení musí veřejný funkcionář podat do 30 dnů ode dne, kdy jej do Centrálního registru oznámení zapíše příslušný podpůrný orgán.
Veřejný funkcionář je povinen podat vstupní oznámení, průběžné oznámení a výstupní oznámení i v případě, že jsou tato oznámení tzv. negativní, tedy tehdy, kdy veřejný funkcionář k rozhodnému datu nevykonává žádné činnosti, nevlastní či nenabyl žádný majetek a nemá žádné příjmy či závazky, na něž se oznamovací povinnost vztahuje.
Centrální registr oznámení
Oznámení o jiných vykonávaných činnostech, o majetku a o příjmech, darech a závazcích přijímá a eviduje Centrální registr oznámení, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, jenž je také jediným evidenčním orgánem.
S účinností od 1. 9. 2017 se dosavadní evidenční orgány se staly tzv. „podpůrnými orgány“, které mají především povinnost zapisovat vstupní informace o veřejných funkcionářích do registru oznámení, přičemž veřejní funkcionáři následně na základě jejich zápisu, podávají zákonem stanovená oznámení.
Oznámení podávají veřejní funkcionáři dle zákona a za podmínek a v rozsahu údajů dle vyhlášky č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů.
Oznámení se podává elektronickou formou vyplnění příslušného formuláře na internetových stránkách https://cro.justice.cz/.
Veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení zapisují tzv. podpůrné orgány. Jednotlivé veřejné funkcionáře identifikuje a zapíše do Centrálního registru oznámení ten podpůrný orgán, v oboru jehož působnosti veřejní funkcionáři vykonávají svou funkci, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.
Při zápisu podpůrný orgán veřejného funkcionáře identifikuje jeho jménem a příjmením, datem a místem jeho narození, organizací, ve které veřejný funkcionář působí, funkcí, kterou v této organizaci zastává, a datem zahájení, resp. skončení výkonu funkce. V případě, že veřejný funkcionář funkci ukončí, má podpůrný orgán povinnost do Centrálního registru oznámení tento údaj zapsat, a to do 15 dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.
Podpůrné orgány mají dále povinnost po provedeném zápisu do Centrálního registru oznámení neprodleně veřejného funkcionáře o tomto zápisu informovat, jakož ho informovat i o jeho povinnosti podat v zákonné lhůtě příslušné oznámení (vstupní nebo výstupní). Pro účely podávání oznámení podpůrné orgány při zápisu vygenerují a následně veřejnému funkcionáři přidělí jeho přihlašovací jméno a heslo pro přihlášení do Centrálního registru oznámení, to i opětovně v případě ztráty či zapomenutí údajů.
Oznámení jsou v Centrálním registru oznámení uchovávána po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce dotyčného veřejného funkcionáře.
Nahlížení do registru
Novelou zákona o střetu zájmů jsou s účinností ode dne 1. 7. 2022 oznámení všech veřejných funkcionářů dostupná pouze na základě individualizované žádosti. Žádost o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1, 2 zákona o střetu zájmů musí být adresována Ministerstvu spravedlnosti.
Žádost musí obsahovat:
- v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby,
- jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, nebo funkci veřejného funkcionáře a právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí.
Žádost o nahlížení do Centrálního registru oznámení lze podat:
- prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele,
- elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny správce registru oznámení, je-li žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele, nebo
- elektronicky prostřednictvím datové schránky žadatele.
Z nahlížení jsou vyňaty údaje vztahující se k datu a místu narození a identifikaci oznamované nemovité věci, a dále údaje, které tito veřejní funkcionáři poskytují Ministerstvu spravedlnosti dobrovolně (např. adresa pro doručování).
Každý veřejný funkcionář má v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, právo na informaci o tom, jaké osoby na jeho oznámení na základě individualizované žádosti nahlížely.
Veškeré údaje vedené v Centrálním registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 a odst. 2 zákona o střetu zájmů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených zákonem o střetu zájmů.
Přestupky
Veřejný funkcionář s výjimkou soudců a státních zástupců se v souvislosti s oznamovací povinností dopustí přestupku, pokud:
a) v oznámení uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje, nebo
b) neučiní oznámení v příslušné zákonné lhůtě.
Jiná fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:
a) po skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře neučiní v zákonné lhůtě výstupní oznámení nebo v něm uvede zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje,
b) sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do Centrálního registru oznámení, nebo
c) používá nebo dále zpracovává údaje vedené v Centrálním registru oznámení k jinému účelu než ke zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených zákonem o střetu zájmů.
Za přestupky veřejných funkcionářů a jiných fyzických osob lze uložit v závislosti na konkrétní skutkové podstatě a povaze a závažnosti spáchaného přestupku pokutu ve výši od 1 000 Kč až do 500 000 Kč a v některých případech napomenutí.
Odkazy
Registr oznámení a další podrobnější informace týkající se střetu zájmů jsou dostupné na internetových stránkách: https://cro.justice.cz/.