Tuto zprávu nám poslal PhDr. Miroslav Žitný, zástupce ředitele pro vzdělávání a výchovu z Gymnázia Strakonice: V posledním únorovém týdnu nás všechny zasáhla ruská agrese vůči Ukrajině. Museli jsme udělat něco hmatatelného. A tak jsme se domluvili s farností Sobrance (poslední městečko před slovenskými hranicemi s Ukrajinou, směr Užhorod), zda by stáli o materiální sbírku pro ukrajinské děti a maminky na cestě do bezpečí. Tamější koordinátorka, paní Pavla, mi v sobotu 26. února nadiktovala seznam nejpotřebnějších věcí: dětská výživa, pleny, hygienické potřeby, teplé dětské oblečení, trvanlivé jídlo, spacáky… Sbírku jsme tedy spustili v neděli 27. února odpoledne. Během tří hodin přinesly stovky lidí obrovské množství popsaných věcí. Zaplnili jsme vestibul, sborovnu, školní klub… (vlastní tělocvičnu bohužel nemáme). Pro odvoz na východ Slovenska jsme měli připravený školní tranzit a vyjednanou dodávku. Tranzit byl plný po půl hodině, zakrátko i dodávka, ovšem brzy se díky ochotě několika rodičů podařilo dojednat dalších 5 aut. Do nich jsme roztřídili náklad podle urgence – od potřeb pro miminka a nejmenší děti, přes hygienu a trvanlivé jídlo až k oblečení „15+“, s nímž jsme původně ani nepočítali, nicméně neodmítli jsme ho. První tři auta vyjela již v neděli na noc a v pondělí 28. února ráno jsme vykládali v Sobrancích do tělocvičny základní školy, kde byla naše strakonická sbírka ještě dále dotříděna a mohla být posléze rozdána dál (na slovenské i ukrajinské straně hranic). Další čtyři dodávky dovezly věci do cíle v úterý 1. března. Udělala nám velkou radost efektivita, s jakou se paní Pavla a její slovenští přátelé sbírky a její další distribuce ujali. Velice děkujeme všem dárcům, obětavým kantorům, pracovitým a nadšeným studentům, školníkům i nezištně ochotným řidičům dodávek, kteří díky přesvědčení, jež teď všichni sdílíme, ujeli asi 750 km tam a zase zpět, aby pomohli těm nejpotřebnějším. Ať žije Ukrajina!
