Krizové řízení
Krizové řízení je zaměřeno na realizaci a požadavky ke zpracování dokumentace připravenosti na řešení krizových situací. Krizová připravenost v sobě vedle havarijní připravenosti zahrnuje i plnění úkolů na úseku ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti (sem patří např. i hrozba terorismu), dále eliminace negativních dopadů ekonomických rizik (surovinové krize - např. nedostatek potravin, pitné vody, ropy a ropných produktů) včetně ohrožení finančních a devizových trhů, řešení epidemií spojených s ohrožením zdraví obyvatel, nákazy hospodářských zvířat apod. V těchto oblastech se prolínají působnosti mnoha dalších resortů.
- Základní informace o krizovém řízení, oblasti krizového řízení
-
Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 1. přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo 2. ochranou kritické infrastruktury, (Zákon 240/2000 Sb.,o krizovém řízení a o změně některých zákonů).
Krizové řízení zahrnuje:
- Analýzu a vyhodnocení všech rizik na území kraje,
- Plánování postupů při likvidaci krizové situace a ochraně prvků kritické infrastruktury, nebo prvků evropské kritické infrastruktury na základě vyhodnocení a způsoby řešení rizik a potřeba sil a prostředků,
- Organizování protikrizových opatření, potřebných sil a prostředků a jejich nasazení,
- Realizaci likvidace krizových situací, ochrany a záchrany lidských životů, zdraví a majetku a fungování základních podmínek pro život,
- Kontrolu přípravy, organizace a realizace krizového řízení.
Základní pojmy z oblasti krizového řízení:
- Krizová situace je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizový stav"). Dělí se na vojenské a nevojenské krizové situace.
- Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.
- Přehled krizových stavů vyhlašovaných v rámci ČR naleznete v této tabulce.
- Při vyhlášení jakéhokoli typu krizového stavu mohou být po dobu trvání jeho stavu omezena některá občanská a lidská práva (svoboda pohybu, shromažďování apod.), urychlen legislativní proces aj., byl usnadněn zasahujícím jednotkám IZS a řídícím orgánům proces eliminace krizové situace a zabezpečeny životy a zdraví obyvatelstva, jakož i majetek a ostatní hodnoty.
Základní oblasti krizového řízení
Mezi základní oblasti krizového řízení patří:
- oblast bezpečnostních rad, krizových štábů (bezpečnostní rada kraje, bezpečnostní rada obce z rozšířenou působností - ORP, krizový štáb kraje, krizový štáb ORP, krizový štáb obce která nezřizuje bezpečnostní radu),
- oblast krizových stavů,
- oblast pro řešení nevojenských krizových situací,
- oblast pro řešení vojenských krizových situací - obranné plánování,
- oblast hospodářských opatření pro krizové stavy,
- oblast havarijního plánování,
- ochrana utajovaných informací a zvláštních skutečností.
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Legislativa krizového řízení
-
Legislativní proces, který upravuje práva a povinnosti při přípravě a řešení mimořádných událostí vyplynul ze zkušeností a vyhodnocení rozsáhlých ničivých povodní v roce 1997, které postihly jednu třetinu území republiky. Právní úprava tzv. krizové legislativy vychází z ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
Obecná mezinárodní i národní legislativa, vize, strategie, doktríny, koncepce, smlouvy
Česká republika jako člen Severoatlantické aliance a Evropské unie je vázána řadou mezinárodních smluv, dohod a strategií v oblasti vnější a vnitřní bezpečnosti. Mezi základní mezinárodní dokumenty například patří Washingtonská smlouva o vzniku Severoatlantické aliance ze 4. dubna 1949. Základní dokumenty NATO jsou k dispozici na webových stránkách Ministerstva obrany ČR. Ochrana obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemající mezinárodní charakter je obsahem Dodatkových protokolů I a II k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemajících mezinárodní charakter, přijatých v Ženevě dne 8.června 1977. ČSFR tyto protokoly ratifikovala v roce 1990 a ratifikované znění je obsahem Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb., o vázanosti České a Slovenské federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám. Členství České republiky v Evropské unii znamená přispívat k tvorbě a naplňování bezpečnostních vizí a strategií členských států unie. Podrobné znění dokumentů, strategií a vizí je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR je rovněž k dispozici Sbírka platných mezinárodních smluv mezi Českou republikou a zahraničními partnery.
Mezi základní národní zákony a další právní předpisy strategické povahy, které obsahují prvky bezpečnosti a ochrany občanů republiky náleží:
- Ústava a ústavní zákony,
- zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů a novelizací,
- zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Ústavní zákony
Ústava České republiky, číslo předpisu 1/1993 Sb.
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky, číslo předpisu 110/1998 Sb.
Požární ochrana
Zákon o požární ochraně, číslo předpisu 133/1985 Sb.
Krizové řízení
Zákon o integrovaném záchranném systému, číslo předpisu 239/2000 Sb.
Zákon o krizovém řízení, číslo předpisu 240/2000 Sb.
Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, číslo předpisu 241/2000 Sb.
Atomový zákon, číslo předpisu 263/2016 Sb.
Obranné zákonodárství
Zákon o ozbrojených silách České republiky, číslo předpisu 219/1999 Sb.
Zákon o zajišťování obrany České republiky, číslo předpisu 222/1999 Sb.
Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), číslo předpisu 585/2004 Sb.
Zákon o službě vojáků v záloze, číslo předpisu 45/2016 Sb.
Ochrana utajovaných informací a osobních údajů
Zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, číslo předpisu 412/2005 Sb.
Zákon o ochraně osobních údajů, číslo předpisu 101/2000 Sb.
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Krizové řízení Jihočeského kraje
-
Oddělení krizového řízení
je v organizační struktuře Krajského úřadu Jihočeského kraje zařazeno v odboru Kancelář hejtmana/hejtmanky a je vyčleněno k zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Vedoucí oddělení krizového řízení: Ing. Marta Spálenková
Oddělení krizového řízení plní veškeré úkoly a povinnosti úřadu spadající do působnosti oddělení a vyplývající z aktuálních znění zákonů č.133/1985/ Sb., č. 18/1997 Sb.,
č. 110/1998 Sb., č. 222/1999 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb., č. 241/2000 Sb.,
č. 585/2004 Sb., č. 412/2005 Sb.Náplň činnosti oddělení v samostatné působnosti:
- zajišťuje ochranu utajovaných informací a ochranu zvláštních skutečností, vedení, ukládání a skartaci těchto písemností, kontroluje dodržování zásad pro práci s nimi,
- plní úkoly spojené s výkonem funkce bezpečnostního ředitele při ochraně utajovaných informací,
- zajišťuje a organizuje činnost spojenou s ostrahou budov KÚ a vykonává dohled nad režimem vstupu a pohybu osob v objektech,
- zajišťuje, administruje a kontroluje poskytování a čerpání dotací Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a dalším dobrovolným sdružením a organizacím s humanitárním zaměřením na činnost a akce,
- vede administraci grantových programů, příspěvků a finančních darů - stanovuje pravidla programů, provádí kontrolu dodržování směrnice č. SM/107/ZK.
Náplň činnosti oddělení v přenesené působnosti:
- podílí se na zajišťování bezpečnosti České republiky,
- připravuje koncepci a zajišťuje připravenost kraje na řešení vojenských i nevojenských ohrožení a krizových situací (dále jen krizových situací), včetně provádění metodické a kontrolní činnosti v této oblasti,
- zajišťuje koordinaci činností při řešení krizových situací, podílí se na koordinaci záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádné události vzniklé na území kraje,
- zajišťuje úkoly spojené s mobilizací ozbrojených sil, brannou povinnost občanů včetně zabezpečení potřeb států NATO,
- organizuje součinnost v oblasti krizového řízení mezi obecními úřady a dalšími správními úřady kraje a poskytuje jim metodickou pomoc,
- zpracovává potřebnou dokumentaci pro přípravu a řešení vojenských i nevojenských krizových situací,
- vykonává činnosti pro zajištění vládního utajovaného spojení,
- posuzuje možná rizika vzniku krizové situace na území kraje, zpracovává podklady do krizového plánu kraje,
- zpracovává a aktualizuje Plán nezbytných dodávek,
- podílí se na přípravě a realizaci regulačních opatření,
- navrhuje finanční zabezpečení přípravy a řešení krizových a mimořádných situací včetně náhrad za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci,
- zajišťuje činnost bezpečnostní rady kraje a její součinnost s Bezpečnostní radou státu a bezpečnostními radami obcí, plní funkci sekretariátu bezpečnostní rady kraje,
- organizuje činnosti krizové štábu kraje a pracoviště krizového řízení kraje,
- zvyšuje odbornou připravenost účastí na seminářích, kurzech a dalších aktivitách spojených s činností oddělení,
- zajišťuje podle pokynů hejtmana/hejtmanky a ředitele úřadu další výkon činností a působností daných zákony o zajišťování obrany, o rozsahu branné povinnosti, o krizovém řízení, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, o hasičském záchranném sboru, o integrovaném záchranném systému a souvisejícími vyhláškami a prováděcími předpisy.
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Bezpečnostní rada kraje
-
Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem hejtmana/hejtmanky pro přípravu na krizové situace. Předsedou/předsedkyní bezpečnostní rady je hejtman/hejtmanka, která jmenuje členy bezpečnostní rady kraje.
Bezpečnostní rada kraje se řídí statutem a jednacím řádem bezpečnostní rady kraje. Bezpečnostní rada projednává úkoly k zabezpečení krizové připravenosti, zpravidla se schází čtyřikrát do roka, v případě potřeby i častěji. Z každého jejího zasedání se přijímá usnesení, prostřednictvím kterého přijímají členové bezpečnostní rady úkoly.
Bezpečnostní rada kraje je zřízena Rozhodnutím hejtmana Jihočeského kraje č. 1/2020, má nejvýše 10 členů a hejtman/hejtmanka jejími členy jmenuje:
a) náměstka hejtmana/hejtmanky, který zastupuje předsedu/předsedkyni bezpečnostní rady kraje v době její nepřítomnosti,
b) ředitele krajského úřadu,
c) ředitele krajského ředitelství Policie České republiky,
d) ředitele hasičského záchranného sboru kraje,
e) příslušníka Armády České republiky určeného náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky,
f) ředitele zdravotnické záchranné služby kraje,
g) zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu, který je zároveň tajemníkem bezpečnostní rady kraje,
h) vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu,
i) další osobu, která je nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace.Bezpečnostní rada kraje projednává a posuzuje:
a) přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení,
b) krizový plán kraje,
c) havarijní plán kraje,
d) vnější havarijní plán jaderné elektrárny Temelín,
e) dílčí plán obrany kraje,
f) finanční zabezpečení připravenosti kraje a složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a jejich řešení na území kraje,
g) návrhy dohod s územními celky sousedního státu o spolupráci při řešení krizových situací s jinými kraji a při poskytování pomoci,
h) stav připravenosti složek integrovaného záchranného systému v kraji,
i) závěrečnou zprávu o hodnocení krizové situace v kraji,
j) návrh ročního plánu kontrol prováděných v rámci prověřování krizové připravenosti kraje u obcí s rozšířenou působností, obcí, právnických osob a podnikajících fyzických osob a závěrů těchto kontrol,
k) návrh ročního plánu cvičení složek integrovaného záchranného systému a orgánů krizového řízení v kraji,
l) další dokumenty a záležitosti související s připraveností kraje na krizové situace a jejich řešení.Statut Bezpečnostní rady Jihočeského kraje
Jednací řád Bezpečnostní rady Jihočeského kraje
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2024
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2023
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2022
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2021
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2020
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2019
Usnesení bezpečnostní rady kraje z roku 2018
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Krizový štáb kraje
-
Krizový štáb kraje zřídil hejtman kraje Rozhodnutím hejtmana Jihočeského kraje č. 2/2020. Krizový štáb Jihočeského kraje se řídí statutem a jednacím řádem. Krizový štáb Jihočeského kraje je pracovním orgánem hejtmana/hejtmanky kraje k řešení krizových situací a ke koordinaci a provádění záchranných a likvidačních prací při řešení mimořádných událostí ve správním obvodu Jihočeského kraje.
Členy krizového štábu Jihočeského kraje jsou:
- Předsedou/předsedkyní krizového štábu kraje - hejtman/hejtmanka Jihočeského kraje
- zástupce předsedu/předsedkyně krizového štábu - 1. náměstek hejtmana/hejtmanky Jihočeského kraje
- tajemník krizového štábu kraje - tajemník Bezpečnostní rady Jihočeského kraje
- ostatní členové Bezpečnostní rady Jihočeského kraje (dále jen "bezpečnostní rada kraje") - viz Statut bezpečnostní rady kraje
- stálá pracovní skupina krizového štábu kraje (dále jen "stálá pracovní skupina"):
- vedoucí stálé pracovní skupiny, kterým je určený pracovník oddělení krizového řízení krajského úřadu nebo určený zástupce Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje
- vedoucí odborných skupin
- zaměstnanci kraje zařazení do Krajského úřadu Jihočeského kraje (dále jen "pracovníci krajského úřadu") určení hejtmanem/hejtmankou Jihočeského kraje
- zástupci složek integrovaného záchranného systému
- externí odborníci a specialisté přizvaní vedoucím krizového štábu kraje nebo tajemníkem krizového štábu kraje na základě skutečné potřeby a s ohledem na druh řešené mimořádné události nebo krizové situace
- speciální odborné komise:
- Povodňová komise Jihočeského kraje se stává součástí krizového štábu kraje v případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav
- Krajská epidemiologická komise Jihočeského kraje se stává součástí krizového štábu kraje v případech, kdy je pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v kraji vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav.
Organizace stálé pracovní skupiny:
- činnost stálé pracovní skupiny řídí tajemník krizového štábu. Operativní řízení zajišťuje vedoucí stálé pracovní skupiny, který zastupuje tajemníka krizového štábu v případě jeho nepřítomnosti
- stálá pracovní skupina se člení na odborné skupiny, které plní jednotlivé úkoly stálé pracovní skupiny. Za plnění úkolů odpovídá vedoucí příslušné odborné skupiny:
- operační skupina
- informační linka
- tisková skupina
- odborné pracovní skupiny tvořené odbory KÚ
- stálá pracovní skupina při řešení mimořádné události nebo krizové situace jedná dle potřeby nepřetržitě. Její činnost je v tomto případě zajišťována ve směnách. K zajištění směnnosti jsou do funkce vedoucího stálé pracovní skupiny a vedoucích odborných skupin předurčeny a odborně připraveny dvě osoby; střídání členů ve stálé pracovní skupině v rámci směn zajišťuje každá organizace samostatně
- úlohu sekretariátu plní oddělení krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje doplněné po aktivaci krizového štábu kraje o předem určené pracovníky krajského úřadu
- v případě, že řešení mimořádné události nebo krizové situace vyžaduje zřízení další odborné skupiny, zřizuje tuto skupinu vč. jmenování vedoucího odborné skupiny předseda krizového štábu kraje
- technický a obslužný personál krizového štábu kraje je podřízen vedoucímu stálé pracovní skupiny; pracovníci skupiny technického a obslužného personálu nejsou členy krizového štábu kraje ve smyslu právního předpisu
- vedoucí stálé pracovní skupiny a odborných skupin krizového štábu jsou písemně jmenováni hejtmanem/hejtmankou Jihočeského kraje. Členství v krizovém štábu kraje zaniká ukončením funkčního postavení, pracovního či služebního poměru, případně písemným odvoláním člena krizového štábu hejtmanem/hejtmankou Jihočeského kraje.
Statut Krizového štábu Jihočeského kraje
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Krajská komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění
-
Krajská komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění je stálým pracovním orgánem hejtmana/hejtmanky Jihočeského kraje, která se podílí na aktualizaci Krajského pandemického plánu Jihočeského kraje a dále řídí, kontroluje, koordinuje v celém rozsahu řízení ochrany veřejného zdraví a akceschopnosti subjektů v kraji v případě výskytu závažných infekčních onemocnění včetně výskytu chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru.
Statut Krajské komise pro řešení výskytu závažných infekčních onemocnění v Jihočeském kraji
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Informace pro obce a obyvatelstvo
-
Informace, metodické materiály pro obce, příručky pro obyvatelstvo
Obměna tablet jodidu draselného pro obyvatele v okolí Jaderné elektrárny Temelín
Činnost při nálezu nebezpečného předmětu
Dotace obcím na reprodukci požární techniky
Zásady chování při úniku nebezpečné látky
Ochrana obyvatel - informace pro obyvatelstvo
Příručka pro ochranu obyvatelstva v případě radiační havárie JE Temelín na roky 2024-2025
Tísňové informace pro případ RH v JETE
Příručka - Co dělat při povodních
Příručka - Žijeme v záplavovém území
Příručka - Ionizující záření,účinky a zdroje
Některé otázky a odpovědi
Otázky a odpovědí krizové řízení
Odkazy na užitečné webové stránky
Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje
Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje
Krajská hygienická stanice Č. Budějovice
Správa státních hmotných rezerv
Vodohospodářský informační portál
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Rozmístění externích defibrilátorů v Jihočeském kraji
-
Informace k externím defibrilátorům naleznete ZDE
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- BLACKOUT - rady občanům
-
Rady občanům pro případ BLACKOUTu
Připravenost občanů JčK na blackout - vyhodnocení dotazníkového šetření
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- Ochrana měkkých cílů
-
Dotační programy na ochranu "měkkých cílů"
Bezpečnostní situace se z pohledu terorismu a extremismu v Evropě zhoršuje a přibývá i terorismu podobných, nikoliv ideologicky motivovaných, násilných útoků vedených stejně jako ty teroristické právě na tzv. měkké cíle s cílem zranit náhodně přítomné osoby.
Přestože termín "měkké cíle" (soft targets) není nikde přesně definován, v zásadě je toto označení bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou právě pro tuto svou charakteristiku vybírány jako cíl.
Mezi měkké cíle lze podle tohoto klíče zařadit:
- školská zařízení, koleje, menzy, knihovny,
- církevní památky a místa určená k uctívání,
- nákupní centra, tržiště a obchodní komplexy,
- kina, divadla, koncertní sály, zábavní centra,
- shromáždění, průvody, demonstrace,
- bary, kluby, diskotéky, restaurace a hotely,
- parky a náměstí, turistické památky a zajímavosti, muzea, galerie,
- sportovní haly a stadióny,
- významné dopravní uzly, vlaková a autobusová nádraží, letištní terminály,
- nemocnice, polikliniky a další zdravotnická zařízení,
- veřejná shromáždění, průvody, poutě,
- kulturní, sportovní, náboženské a další akce,
- komunitní centra.
Měkké cíle a jejich ochrana - leporelo
V souladu s usnesením vlády ČR ze dne 24. července 2017 č. 527 připravuje Ministerstvo vnitra ČR a další dotčená ministerstva pro rok 2019 a roky následující dotační programy směřující k ochraně tzv. měkkých cílů.
Bližší informace k dotačním titulům najdete na webových stránkách:
- Ministerstva vnitra ČR: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/dotacni-program-pro-ochranu
- Ministerstva zdravotnictví ČR: http://www.mzcr.cz/dokumenty/dotacni-program-na-zvyseni-ochrany-mekkych-cilu-v-resortu-zdravotnictvi-_16036_1.html
- Ministerstva kultury ČR: https://www.mkcr.cz/vyberove-dotacni-rizeni-na-rok-2019-vyhlaseni-1948.html
DOTAČNÍ PROGRAM MV pro zvýšení ochrany veřejných prostranství a objektů/akcí veřejné správy, škol a školských zařízení jako měkkých cílů naleznete ZDE
V souladu s realizací programu prevence kriminality realizuje Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje v úzké součinnosti s PČR také úspěšný projekt "Ozbrojený útočník ve škole". Bližší informace o projektu najdete na webových stránkách krajského úřadu: http://utocnik.kraj-jihocesky.cz/
Semináře k ochraně měkkých cílů, listopad a prosinec 2018 - info ZDE
Kontaktní osoba: Vladimír Medvedz, telefon: 386 720 264, e-mail: medvedz@kraj-jihocesky.cz
- rescEU
-
rescEU – SPOLEHLIVÝ EVROPSKÝ MECHANISMUS CIVILNÍ OCHRANY
Změna klimatu je jednou z největších výzev, kterým čelíme. Přináší s sebou požáry, které ničí lesy i města, katastrofické bouře a povodně pustoší obydlené oblasti a vyhánějí obyvatele z jejich domovů. Takové události si každoročně vyžádají tisícovky životů.
V roce 2019 Evropská unie představila další úroveň svého mechanismu civilní ochrany: rescEU. Evropský soubor civilní ochrany je založen na systému dobrovolných příspěvků zúčastněných zemí. Nicméně neexistovala žádná rezerva pro případ omezené dostupnosti pomoci státům stiženým pohromou. V takových situacích zakročí rescEU: nyní je k okamžitému nasazení připravena evropská flotila pro mimořádné události.
První flotila hasičských letadel a helikoptér byla založena v květnu 2019 ještě před počátkem období
lesních požárů. Tyto rezervní zdroje pomáhají EU zajistit rychlejší a komplexnější reakci na krizové situace. Fungují jako
bezpečnostní síť v případě přetížení vnitrostátních kapacit či nedostupnosti prostředků z Evropského souboru
civilní ochrany.rescEU představuje doplňkový mechanismus k úsilí vnitrostátních orgánů civilní ochrany. To je obzvláště důležité v případech, kdy několik zemí současně čelí stejnému typu pohromy, a nejsou tak schopné pomoci si navzájem.
Do současné doby dalo do flotily rescEU k dispozici svá zařízení, včetně hasičských letadel a helikoptér, šest zemí (Chorvatsko, Francie, Řecko, Itálie, Španělsko a Švédsko). Také vzhledem k požárům v Austrálii se dále pracuje na posilování mechanismu civilní ochrany rescEU. Přechodné období mechanismu rescEU bude podle plánu trvat do roku 2025. Vytvořené kapacity by kromě řešení následků klimatických změn měly reagovat i na další druhy pohrom, včetně nouzové lékařské pomoci či biologických, radiologických, chemických a nukleárních incidentů.
Jak EU poskytuje podporu v případě mimořádných událostí - Česká republika
